Zdena Zoorová

Ano, jsem vděčná, normálně upřímně vděčná za mnoho z toho, co se mi děje, co mě provází životem, ať je to růžový nebo trpký.

Za to, že zlomky malovaných příběhů otvírají oči.

Ale vděk musí být dobrovolný, vycházet z nitra, z toho primárního pocitu za hrudní kostí.