Zdena Zoorová
,
Ano, jsem vděčná, normálně upřímně vděčná za mnoho z toho, co se mi děje, co mě provází životem, ať je to růžový nebo trpký.
Za to, že zlomky malovaných příběhů otvírají oči.
Ale vděk musí být dobrovolný, vycházet z nitra, z toho primárního pocitu za hrudní kostí.
Jinak je nesmyslný...♥