Malování mě provází od dětství, kdy jsem poprvé držela štětec na školním kroužku.
Ačkoli mě střední škola nasměrovala k sociální práci, kreslení jsem v sobě vždy nosila, nejprve jako nástroj pro terapeutické činnosti, později jako tichou oporu v momentech, kdy se sport stal mojí hlavní vášní.
Po úrazu páteře jsem se k umění vrátila naplno.
\nK radosti z barev a tvorby mě znovu přivedl akademický sochař Lukáš Bezvoda, který mě provázel v období mého rozvoje.
Vyzkoušela jsem akvarelové pastelky, akvarel, akryl i olej, nejbližší mi však zůstává akvarel a akryl.
Akvarel je pro mě terapií, psychohygienou i prostorem, kde se znovu nadechuji po práci v sociálních službách.
\nV roce 2025 jsem měla čest předat svůj obraz první dámě Evě Pavlové během setkání sociálních pracovnic na zámku v Lánech.
\nVeronika Dobešová, Original Gallery
