Popis díla
Kombinovaná technika, pryskyřice, pigmenty, skutečné objekty, porcelánové střepy, galerijní rám, dřevěný růženec.
Zvuk tříštícího se porcelánu naplnil prostor. Modrobílá váza, která po generace zdobila domov, se rozpadla na desítky střepů. Bylo to, jako by se rozbila nejen ona, ale i kus minulosti.
V tom chaosu odhaleného zapomnění se mezi úlomky zaleskl dřevěný růženec – pečlivě skrytý uvnitř, neviditelný po celá léta.
Zlacený rám obklopuje část chaosu, jako by se snažil vnést řád do něčeho, co už nejde napravit. Kdo tam starý růženec kdysi ukryl? A proč?
Možná měl chránit rodinu, možná ukrýval příběh, který nikdo neměl slyšet. A teď, když se váza rozbila, tajemství se konečně dostalo na světlo.
Je to zvláštní pocit – jako by se to už jednou stalo. Nejen ten okamžik, ale i ta nejasná vzpomínka, která s tím přichází. Déjà vu.
Při pohledu na střepy a zapomenutý růženec se v hlavě ozve otázka: Co všechno zůstává ukryté, dokud se nerozbije naše jistota? A co vlastně znamená si něco pamatovat, když jsme to nikdy neviděli?
O autorovi
Jmenuji se Milan Stria.
\nDěda byl malíř a pamatuji si jeho pokoj jako dnes.Maloval většinou krajinky a nejde zapomenout na palety plné zaschlých barev, prostě jsem se nemohl vynadívat...
Prakticky celý život jsem cestoval a žil různě v zahraničí.
Začal jsem malovat v Americe o poté v Irsku olejovými barvami a obrazy dával do aukcí.
Po návratu ze světa život nachystal změny a malování šlo stranou..
Nyní se do tohoto nekonečna vracím a to i se svou novou technikou.
Abych lépe dokázal zhmotnit mé zážitky, příběhy, myšlenky i sny musel jsem jít někam dál a myslím, že se mi to nakonec povedlo.
Pracuji s pryskyřicí, barvami, pigmenty, různými objekty a vlastně všemi možnými materiály s kterými se v mých očích postupně dopracovávám až k mé pomyslné dokonalosti každého díla.
Výsledkem jsou designové obrazy s objekty do moderních interiérů.
Téměř každý z nich přichází s příběhem nebo myšlenkou.
Objekty a věci na obrazy pečlivě vybírám.Na některých obrazech jsou věci nové, tam kde potřebuji zase energii staršího data, tam se zase uvolňuje ze starých věcí, které lidé používali.
Ovšem konečnou hru už nechávám na novém majiteli.Někomu se připomenu se vzpomínkou, někomu se prostě jen zalíbí nápad a originalita a někdo jiný ocení hru odrazů a stínů z objektů při dokonalém nasvícení.
Je to vlastně nekonečná hra v nekonečném světě a já jsem rád, že jsem jeho součástí.
Témat a myšlenek je tolik, kolik svět kolem nás nabízí a čas neúprosně běží..
\n
Zobrazit profil
