Petr Štabla

K malování jsem měl blízko už od mala už jako dítě i potom ve škole jsem si při dlouhých chvílích něco čmáral do sešitu ze zadu .

Vlohy jsem určitě zdědil i od svého otce který taky moc pěkně kreslil i jeho sestra hezky malovala.

Ale to jsem byl ještě malý a nevěnoval jsem tomu až tak velkou pozornost .

Když mi bylo 18 tak jsem se z jistých důvodu rozhodl podniknout pouť do Santiaga kde má cesta vedla Itálií a jižní Francií pocit nesmírné svobody a nějaké vnitřní naplnění můj život otočilo vzhůru nohama pak když jsem se vrátil byla to jedna z věcí  které jsem se začal více věnovat malování mě naplňovalo jakýmisi zářivými, dobrými pocity a celkově je pro mě malování něčím posvátným .

Tak ať jsou dílka čím dál lepší.

Více dobra méně zla.

A život ať je kouzelný:)