Petr Jáchym

Věnuji se umění, designu a arte/terapii......díky spojení znalosti propojení duchovna a barev vytvářím díla s přesahem dotýkajícím se pocitů a emocí pozorovatele. \nMá tvorba se zrodila z hluboké psychospirituální krize, která si mě předvolala ve 28. letech, tedy více než 16 let zpět.

Byla to především metoda volné malby, která mi pomohla dostat se k sobě samému.

Vycházela z bolestivých míst v mém nitru... dostával jsem díky ní k místům, toužících po objevení a uzdravení.

Tato technika volného pohybu ruky s pastelkou po papíře přinesla svobodu nechat vyobrazit to, co vyobrazeno chtělo/potřebovalo být.  \nPrvotní výtvory byly velmi temné a někdy i děsivé, avšak každý z nich byl uvolňující a osvobozující - vzniklo jich okolo stovky určitě.

Jak jsem tuto techniku užíval bylo znatelné, že je třeba jít dál a tak jsem pastelku z ruky upustil a sáhl přímo do barvy a tu roztíral rukou po papíře.

Ano, mé vnitřní dítě bylo blažené a já mohl bezmezně se pohybovat dál.

Tímto získala má práce nový rozměr a já přešel na plátna. \nMezníkem mi byla tvorba obrazu k narozeninám jedné mé kamarádce. 1. osobní obraz, ten na mě dýchl doposud nepoznané pocity.

A já cítil v těle, tohle chci dělat.

Tak začala má cesta umělecké tvorby, která měla turbulentní náběh 69 obrazů na plátně vytvořených během necelého roku.

Razila si cestu postupně od maloformátů až po první velkoformát.

Byla to síla, která mě vedla a dávala mi smysl.

A já každým dílem objevoval a učil se, jak se barvy chovají, jak se snoubí,  jak spolu vzájemně korespondují.  \nAvšak obrazů bylo okolo mě tolik, že už nebylo možno je dále dělat pro nedostatek místa.

Tak jsem přešel na dekoraci textilu a bot.

Jiný druh tvorby, jiná výzva, jiné možnosti barev a další meta.

Jenže i toto se vyčerpalo poměrně záhy a mě to zároveň táhlo dál... a tak jsem udělal dekor na své první auto...naprosto neskutečná věc art na kolech, umělecké dílo brázdící město, nepopsatelná zkušenost.

Nicméně auto jsem měl pouze jedno a tak kudy dál? \nOsud mi přihrál do cesty vytvořit interiér hudebního klubu - Retro musi hall Prague.

Tím jsem se dostal do další dimenze, prošel dalšími úskalími tvorby a opět obohacen, spokojeně vyčerpán se rozhlížel, kam bych ještě mohl barvy umístit.

Do oka mi padla značka Styx-underwear a tak jsme s panem majitelem otevřeným inovaci pustili do realizace vzoru pro látku na trenýrky.

Tohle byl oříšek, nicméně já ho nakonec obsáhl.

Odměnou mi bylo, že první vzor pro konzervativní obecenstvo navlečené v doposud proužkovaných trenýrkách přijalo nadšeně mou abstrakci.

V krátkém sledu vzniklo bezmála 10 vzorů, které se dodnes prodávají. \nJenže já cítitl, že v trenýrkách není hloubka a navnímal, že tohle vše je fajn zkušenost, ale já chci dělat něco hlubšího. \nJelikož jsem díky výše popsanému lidsky i profesně vyrostl a v mezidobí tvorby obsáhl studiem i prakticky velkou část duševní oblasti, započal jsem propojovat svůj dar nacítění se na druhého člověka s nasbíranou praxí v malbě. \nTak jsem začal jsem tvořit "živé obrazy".

Zakázková díla na míru naturelu člověka v citlivém přihlédnutí na potřeby interiéru, ve kterém bude dílo zasazeno.Toto je nyní mou profesní uměleckou dominantou dávající mi hluboký smysle.

Svět je dnes odosobněný, člověk a jeho prostor je plný nejrůznějších elektronických vymožeností, lidé mají na stěnách různé printy obrazů nebo dokonce drahá a krásná díla z volné ruky umělce.

Jenže to celé s nimi nemá nic společného. \nČlověku dnešní doby chybí znalost jeho duše.

Nerozumí si, nezná se a z toho plyne mnoho obtíží.

A tak usedám se svými zákazníky nad kávou a bavíme se o jejich životě, pocitech a emocích - jejich duše se v důvěře otevírají, jelikož cítí, že mohou žít, že jsou slyšeny...

Já jim díky své osobní zkušenosti znalosti oblasti, kde je duše doma mohu na základě toho v přenosové energii vytvořit jejich osobní obraz.

Jejich věrnou kopii sebe, se kterou mohou komunikovat a žít.

Takové dílo je jim blízké, jsou to oni, zrcadlí jejich momentální rozpoložení, dává jim hloubku sobě vlastní. \nJe to velká zodpovědnost, kterou si s pokorou uvědomuji.

Je to krásné a silné, vidět jaké to je, když se zákazník setká se svým zrcadlem, které se mu skrze mou účast v procesu tvorby vyobrazí tak, aby pro něj bylo snesitelné a zároveň progresivní pro jeho další životní kroky. \nNad rámec toho se věnuji arteterapii a zakázkové tvorbě interiérů (dekory zdí, svítidel rámů zrcadel, záclon, atp.), persobalizuji kusově textil a boty na přání. \nAle hlavně žiji spokojený život v symbióze se svým nitrem, což je něco, co mi dává největší význam a to díky tomu, že vím, jaké to bylo a co vše se dělo, když tato konektivita nebyla.

To je dar, za který jsem vděčný a s radostí ho předávám dál, skrze setkávání se s lidmi, tvorbu, terapie, atd.

Děkuji za Váš čas věnovaný tomuto psaní - více o mé malbě je krásně popsáno v článku, který vyšel na portálu iUmění.cz a kdo by chtěl nasát atmosféru navštivte zámek ve Světlé nad Sázavou, kde je mé umění převedeno do zámeckého drahokamu jménem „Futurist“ - apartmá, kde se minulost setkává s budoucností.