Lýdie Navrátilová

Malování ke mně přišlo tak nějak samo.

Vždy jsem to toužila zkusit, ale nikdy nebyl čas.

Začala jsem malovat až v době, kdy děti odrostly a kdy jsem si dovolila od základu změnit svůj život.

Odjela jsem do Anglie a když jsem se naučila zbrzdit a zpomalit svůj životní styl, přišlo malování.Nejdřív to byla jen potřeba vyjádřit nalezenou vnitřní spokojenost a klid.

Potřeba barev.

A tak jsem začala abstrakcí.

Je úžasné, jak barvy dokážou vyjádřit emoce a přenáší Vaše pocity i na někoho jiného.

Později jsem přešla na malování i reálných objektů, i když barevnost a exprese zůstávají.Nyní navštěvuji i kurzy malování ve Španělsku, kde jsem našla své místo.

Malé městečko u moře, kde život plyne klidně a pomalu a barvy jsou po celý rok " dechberoucí".

Bez malování si již nedokážu svůj život představit.

Vnímáte věci kolem Vás jinýma očima, cítíte potřebu vyjádřit váš vnitřní svět, vaše emoce ....a pak si sednete k plátnu, připravíte si barvy, které cítíte a začnete tvořit.

V tuto chvíli přestávám vnímat svět kolem sebe.