Josef Karel

Měl jsem hezké a šťastné dětství.

Vynikal jsem především ve výtvarné výchově, jinak jsem byla žákem průměrným a často jsem chodil i za školu.

Na střední se k tomu přidal alkohol...

V patnácti letech jsem začal hojně užívat marihuanu.

O rok později mě vysoká konzumace této látky dohnala k nepřetržitým halucinacím.

Ty trvaly, i ve střízlivém stavu, další tři roky.

Zato, že nejsem schizofrenik, nejspíš vděčím nějaké vyšší síle.

Když jsem začal malovat, cítil jsem, jak vše prosakuje na povrch.

Z mých prvotin je to poměrně znát.Moje duše byla dlouho zamořena.

Desítky obrazů jsem zničil či spálil...Inu, vidíte to.

Raději vám povím o tom, jak jsem poprvé potkal malíře Josefa Karla.

Bylo to o čtyři roky později, co jsme se seznámili.

Na počátku jsem ho znal totiž pouze jako zasvěceného znalce současné animované tvorby a nadšeného filmaře a fotografa.

Tehdy se však se stojanem jako pravý barbizonec vydal malovat Bořeň, výraznou horu nad Bílinou, kterou malovali a kreslili už největší z romantiků Caspar David Friedrich a Johann Wolfgang Goethe, a po nich desítky dalších matláků až k Josefu Karlovi, který původně povedený lančaft znělcové skály ve tvaru lva ve skoku tak dlouho vylepšoval, tvaroval a nebe i zemi utemňoval, až jsem mu řekl to osudné: „Tohle už vůbec neni Bořeň, ty vůbec nejsi krajinář!“ Josef opáčil, co má teda malovat a následovala jediná možná odpověď, říkám jí dveře výchozích možností: „Tak se rozhlídni kolem, tady najdeš objektů…, co by se ti líbily.“Josef se rozhlédl a vybral si vybral Fifinku, tu Fifinku z toho povedeného Čtyřlístku (který náhodou sbírám), a vymaloval ji oběšenou a se svěšenými kalhotkami a červenou skvrnou (kterou o čtyři roky předběhl švédskou umělkyni Liv Strömquistovou, jež svými obrazy ve stockholmském metru upozornila udivené cestující na menstruaci).

To však nebyl samotný počátek malování… Josef k tomu říká:Inspirován surrealismem započal jsem otevírat dveře do podvědomí a probouzet bílá plátna vyobrazením svých pocitů a snů.

Obrazy odráží mé podvědomí.

Nachází se v nich vše, co jsem zažil, dobré i zlé.

Včetně hranic, které se mezi tímto rozlišením často stírají.Tyto díla jsou jak vyjádřením mého výtvarného projevu, tak mou nevědomou reakcí na svět.Úryvek z katalogu Josefa Karla, Text: Patrik Linhart